Kapitola 5

26. listopadu 2014 v 14:21 | Abbie |  Ztracena ve snu

Kapitola 5


Declan

Udělal jsem chybu. Mám výčitky, že tu holku budou muset zabít kvůli mé hlouposti. Přiznávám, jsem zvyklý si dělat, co chci. Ale tady už tomu tak není. Mohl bych ji mrtvou předat strýcovi a splnil bych to, co jsem slíbil. A nikdo by nepoznal rozdíl mezi dcerou a matkou. Jenže si nějak nemůžu připustit, že bych ji nechal takhle zemřít. To bych z ní radši sál a hrál si s ní. Jako s ostatními pošetilými dívkami, co tu zanechaly své životy jen kvůli touze.
Ta dívka přeci nic špatného neudělala. Nemůže za to, co provedla její matka. Nemůže za to, že má nepozornost ji přivedla do maléru. Kvůli tvé chybě tu kolísá mezi smrtí a vezením. Jiná cesta pro tu malou není. Mrzí mě to Rose…


"Declane!" Sykla po mě sestra, když jsem vešel do jejího pokoje. "Vypadni!" Zakryla si svou růžovou podprsenku a vrhala na všechny strany svou protivnou náladu.


"Jako kdyby, jsem tě nikdy neviděl v podprsence." Odsekl jsem a uhnul pohled na své vypěstované drápky.
"Co chceš?" Přehodila přes sebe tričko a uklidila si rozházené oblečení po zemi.
"Ségra, potřebuju nějaký hadry pro tu Harrisovou." Přišel jsem k její velké skříni a uchopil madlo od dvířek. "Můžu?"
"Proč není nahoře?"
" Chybička se vloudila…" Otevřel jsem dvířka a vzápětí se na mne sneslo tucet oblečení a spodního prádla. Bože můj.
"Jaká?" Bedlivě si prohlížela, kam moje hrabavá ruka šahá. "Neber ty tanga!"
"Stejně v nich vypadáš hrozně." Ušklíbl jsem se a natáhl jako prak a střelil po jejím zamračeném obličeji.
"Blbečku. Co s ní teda bude?"
"Courtney, já nevím." Vybral jsem spodní prádlo a oblečení. Zbytek uklidil do skříně.
"Chtěla bych si s ní promluvit." Zkontrolovala moji hromádku a zavřela nábytek.
"O čem?"
"Holčičí záležitost." S těmito slovy mě vystrkávala z pokoje s hromádkou oblečení v náruči.
Na chodbě jsem jako na zavolanou uviděl služku.
"Doneste to té dívce do koupelny, ať se do toho převlékne."
Přikývla a převzala si ode mne štafetu.
"Kdy má přijít ten tvůj povedenej kámoš? Abych věděla kdy bude správná doba nevycházet z pokoje." Zamumlala.
"Za půl hodiny je tady." Už jsem se s ní nehodlal dál bavit a opustil její "prostor".

Musím se odreagovat a najít si něco, co mi zvedne náladu. Půjdu se podívat na Edwarda a Bellu, jak vypadá první díl oblíbené ságy. Ještě počkat na Carla s DVD.
*****
Potom, co jsem viděl vycházet z koupelny služku, kde byla ta holka, jsem se potichu přiblížil ke dveřím a položil ucho na křídlo dveří. Přes dveře jsem slyšel tlumené sténání a proklínání na nás všechny.
Co bude dělat, až se dozví, že je v sídle plném vampýrů? A ona je jen chodící oběť? Zabij ji a ušetři ji od problémů, které čekají nejen tebe, ale i jí.
Po chvíli mého zdráhání o těchto věcech jsem slyšel cvaknutí kliky a dveře se pomalu otevíraly. Udělal pár kroků do zadu a čekal, kdy vyjde. Moje úvahy mezi sebou kolísaly a narážely na sebe navzájem. Potily se mi dlaně a stále se rozmýšlel, jestli ji mám přetrhnout vaz, nebo tenhle malý, ale zároveň velký problém řešit s radou. Tak už se sakra rozhodni!
Když se její pohled setkal s mým, nadskočila a s úlevou si oddychla.
Nenávistivě se na mě podívala a protřela si ospalé rudé oči plné slz. Nehybně jsem před ní stál s rukama v pěst. Nemám na to. Jak bych mohl vzít život něčemu tak krásnému?
Podíval jsem se jí do hlavy. Její mysl byla soustředěná na událost, co se odehrála. Od parkoviště, až po přítomnost.
Vytáhl jsem ze zadní kapsy u kalhot její mobil a zdvihl ho nad hlavu. Otočila se na mě a nad mojí hlavou našla, co potřebovala.
"Vrať mi ho!" Z jejího naštvaného pohledu mi bylo do smíchu. Skákala kolem mé ruky a věšela se na ni.
"Ty jsi srandovní."
"Nesměj se!" Pověsila se na mé tělo a skočila pro mobil, který mi v mžiku vytrhla z ruky.
"Prcku." Popíchl jsem ji. "Je ti to k ničemu."
Už mě neposlouchala. Běžela do nejbližších dveří a zabouchla se za nimi. Hloupá.
Vrazil jsem dovnitř. Stála u francouzských dveří od balkonu a snažila se rozchodit mobil.
"Je to můj pokoj. A nechápu, proč sis zase vzala to špinavý tričko, když ses umyla." Poučil jsem ji o hygieně. "Prase."
"Komu říkáš prase? Ukliď si tady laskavě. A dej mi baterku!" Okřikla mě sípavým hlasem a odkašlala si.
"Za mě to udělají služky. Baterku jsem schoval."
"Kam?" Rozhlížela se po místnosti.
Vytáhl jsem ji ze šuplíku vedle postele. "Tady mám všechny svoje poklady. I cizí."
Rozeběhla se proti. Než stihla doběhnout, přitlačil jsem na baterku a vzápětí se mi zlomila v dlani.
Zděšeně se zastavila. Naděje v jejích očích hasla. Upustila mobil na zem a sedla si na postel. Sedl jsem si k ní o kousek dál.
"Hajzle." Odsekla drzým tónem.
"Tady budeš poslouchat. Rozumíš?"
Křečovitě stiskla peřinu do dlaní. "Nebudu."
"Budeš, nebo tě kousnu." Vypadalo to, jako kdybych s ní jen slovíčkařil.
"Jasně." Ironicky se zasmála a uvolnila sevření peřiny.
Tímhle mě nabudila ještě víc, abych jí to dokázal.
Zval jsem její křehké zápěstí a obrátil dlaní vzhůru. Cukala sebou, ale pochopila, že proti mé síle nemá šanci. Obnažil jsem tesáky, kterých si nevšimla, poněvadž věnovala pohled své uvězněné ruce. Lehce jsem se jí zahryzl do zápěstí. Vyjekla, když viděla, co jsem právě udělal. A hlavně čím. Dostala strach a začala se klepat. Trošku jsem si cucnul, měla sladkou krev. Nejtěžší je přestat.
Uvolnil jsem sevření a sledoval, jak si hystericky utírá tu trochu krve do trička.
"Já si srandu nedělám." Odsekl jsem.
"Co to bylo?!" Zděšeně se na mě dívala a snažila se ještě jednou zahlédnout to, čím jsem jí kousl.
"Hysterko." Oblízl jsem si ret. "Tvoje romantické stvoření z knížek."
Pochopila, co jí tím chci naznačit. Zorničky se jí rozšířily, pomalu se od toho stvoření vzdalovala.
"Co? Teď budeš utíkat?" Zabořil jsem jí nehty do důlku od tesáků a přitáhl si ji blíž.
"Au!" Bránila se, ale každým cuknutím jsem se jí zabočil víc a víc. Za chvíli z rány tekla krev.
"Za tohle si můžeš sama."
Její beznaděj visela ve vzduchu a oba dva jsme se jí dusili.
"Proč se mě bojíš? Než ses to dozvěděla tak jsi byla v pohodě." Ztlumil jsem hlas na šepot. "Nic se na mně nezměnilo. To jen ty ses dozvěděla něco nového."
"Ukážu ti, kde budeš od teďka spát. A ne, abys zase odmlouvala. Nebo víš, co následuje." Vstal jsem a chytl jí za druhé zápěstí a vyškubl ji na nohy.
Celou cestu se mnou nechala vézt. Dovedl jsem ji o patro výš a strčil do jejího pokoje.
"Porozhlídni se tady a přijď za námi do obýváku, kdybys něco potřebovala." V mém hlase byla cítit neochota, ale přetvařovat se právě není moje práce.
Jen kývla a skočila do postele. Prase.
"A ven si laskavě jiný tričko." Pobídl jsem ji. Zabouchl dveře a vydal se do přízemí.
Ta holka je hodně tvrdohlavá. Je svým způsobem jiná, než ostatní dívky. Nedovolil bych si jí zabít. Ponechám to radši někomu jinému. Mám měsíc na to, abych se s ní stihl vyřádit. Pak se budu muset uspokojit s těmi levnými panenkami.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Nats Nats | E-mail | Web | 26. listopadu 2014 v 19:44 | Reagovat

Wow.. Je to dost dobré.. No těším se na další kapitolu :D Je to super.. Líbí se mi jak jsi to napsala přímo.. Jako že to na ni rovnou vybalil a ne ahoj neboj se mě jsem hodnej upír atd :D A vypadá to že Declan je takový ten typ charakteru které se mi v knížkách a povídkách líbí :D

2 Simix Simix | Web | 26. listopadu 2014 v 21:11 | Reagovat

~Čaué~
Já ještě nečetla předchozí díly, tak když budu mít víc času, přečtu... ale přišla jsem sdělit, že jsem si Tě už zapsala do SB, tak si mě taky zapiš, pokud to zapsaní nebylo omyl :D
Jen bych mohla ještě sdělit, že podle toho, jak budeš obíhat se umístíš po měsíci do nějaké kategorie.
Zatím ahoj :)

3 Abbie Abbie | Web | 27. listopadu 2014 v 13:55 | Reagovat

[1]: :o :3 Moc děkuji :)

[2]: Okay, děkuju :))

4 Simix Simix | Web | 27. listopadu 2014 v 21:41 | Reagovat

[3]: nemáš za co :)

5 Tina Tina | Web | 28. listopadu 2014 v 17:32 | Reagovat

Jupí další kapča...promiň, že jí čtu až teď ale neměla jsem čas :/...a co ke kapitole?..super, je to jiný (viz, souhlasím s Nats) Jsem zvědavá na pokračování...a ještě se mi líbí nový dess..nevím, jak dlouho ho máš, ale jak jsem psala. Nebyla jsem na PC :)

6 Abbie Abbie | Web | 28. listopadu 2014 v 20:02 | Reagovat

[5]: Moc děkuju :) Dess mám asi den tak můžeš být v klidu xD ^^

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama