Snad to je za mnou...

28. července 2014 v 15:35 | Abbie |  Mix
Ahoj. Rozhodla jsem se Vás trochu seznámit s mým docela krátkým životem...
Nikdy jsem neřekla, že mám největší problémy světa...Nebo, že se mám nejhůř a všichni se kolem mě mají královsky. Každý má svůj smutný i šťastný příběh. A je také něčím zajímavý. Berme to tak... Aspoň nemáme nudný život.
Můj život byl docela nudný a bez náplně až do teď...
Vydrtila mi ho jedna osůbka, kterou nenávidím až do teď, ale musím se přetvařovat, že mi to je jedno... Všichni známe;-)
Odehrávalo se to někdy koncem druhého popoletí tohoto roku. Klasika, vše je v pohodě, bavím se s kámoškou o přestávce... Jenže dnes tomu už tak nikdy nebude...
Na hodině matematiky jsem si musela sednout do přední lavice protože jsem prý "trošku" nepozorná a koukám z okna místo na tabuli. Sedla jsem si k holčině se kterou sem si moc nerozuměla už od začátku školního roku, ale pak mezi námi ta válka nějak ustála. Ten den jsme se začali spolu bavit. Paráda pohodička... Ale to jsem nevěděla, že jsem vstoupila do otevřené války... Díky ní jsem ztratila svou kámošku se kterou se dá říct, že se známe od dětství. Vždy její mamka s ní chodila u nás pod okny s kočárkem.
Pak jsem změnila kamarády. Otevřeli jsme spolu partu. Bylo nás tam celkem 6. V patře byla i ta holčina. Byla v pohodě, přátelská, milá a já nevím co ještě všechno... Mezitím, co jsme s ní kamarádili... jsme ztráceli všechny kolem sebe jen díky ní. Dokonce pak začala pomlouvat jednoho člena party a hnusně a sprostě mu nadávala. Pak mi nějak začínalo docházet, že by takhle za mými zády mohla pomlouvat i mě. Pak z party dokonce chtěla vyhodit i svého kluka a rozejít se s ním. V té době jsem přišla také o mnoho lidí na kterých mi záleželo... ne, že jsem se s nimi už nestýkala...těším se za nimi do nebe...
Před celou tou událostí mi zemřel kůň... milovala jsem ho nadevše a i kamarádka mi říkala, že jsem nadně...
A ve středu celé té události se mi zabila kámoška... opustil jí přítel a neměla rodinu...
Dále už vám to spát nebudu... i tak mám celý zkažený den tímhle...
Pak jsme se hádali... chvíli dobré a chvíli ne...
Nakonec, když jsme při sobě drželi, tak jsme jeli se třídou na Seč... Hned první den jsme se pohádali... přestěhovala se do jiného pokoje s kamarádkou která to ani nechtěla. Lépe řečeno jí k tomu přinutila. Druhý den jsme si to všechno ujasnili a vrátila se k nám. Ta holčina nás celý soustřeďko pomlouvali lžimi a podobnými urážkami. nanávidím lidi, kteří jí tohle věří... Donutila mě z těch věcí se dokonce i řezat... Vichni se kvůli ní chtěli zabít... ona je neskutečná P*ČA.
Ještě teď máme rány na rukách a pokaždém pohledu se mi to všecho zlé vybaví.
Jediné, co tak holka udělala dobře je, že mě dala zase dohromady s mojí BFF:3 - Jess:33
Už si myslím, že jsem se z těhle chyb poučila... a že nikdy nebudu věřit člověku, kterého nesnáší celé město. Nemusí to vždy být jeho vina... Ale tohle, její vina byla. Obracela si proti sobě přátele a pak se litovala...
Díky ní jsme měli problémy i ve škole... u učitelů... zrozšil se mám průměr a všichni ze školy se nám teď posmívají co, to jsme za třídu debilů... DĚKUJU:333


Jak jste ten příběh vzali? Poučil Vás a nebo změnil k lepšímu? Já se hodlám změnit. Jak jste na tom Vy?
Abbie...
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Anketa

Líbil se Ti článek?


Komentáře

1 Jess Jess | Web | 28. července 2014 v 15:57 | Reagovat

Abbie! :O To je úžasný! Sama bych to líp neřekla! :) :3 Neuvěřitelný když pomyslím čím jsme si před pár měsícema procházeli. :O Tak strašně rychle to uteklo! Kvůli ní jsme toho udělali a ted'? Jako by se nic nestalo. :( Je mi líto Caspiana :( :'( Ale všechno zlé je pro něco dobré. :) A já jsem ráda, že nás dala znova dohromady! Jsi ta nejúžasnější holčina jakou jsem, kdy poznala a nechci Tě nikdy, ale NIKDY ztratit! Už to nedovolím, abych Tě znovu ztratila kvůli své blbosti! :3 :)Mám Tě ráda ségro! :) :3 <3

2 Abbie Abbie | Web | 28. července 2014 v 16:00 | Reagovat

Ségruško :O :3 Jsem ráda, že je to vše za náma a můžem se jenom radovat ^^ A byla to i moje hloupost:(( Moc se omlouvám a teď jsem ráda, že jsi mi dala druhou šanci!:3 Tak Tě NIKDY nechci ztratit:33 !!

3 Jess Jess | Web | 28. července 2014 v 16:06 | Reagovat

[2]: Jůůůů !!! :33 Áno a budem retardit! :D Ále hlavně jsem za to mohla já! :( :) Já bych se měla omlouvat! Promin' Abbie! :( Byla jsem kráva! :( Já bych měla být ráda! :3 Už nikdy v životě nedopustím, aby nás něco nebo někdo rozdělil/o! :) :3

4 Abbie Abbie | Web | 28. července 2014 v 16:07 | Reagovat

:33 xD Můžem za to obě:(
Já taky ne, to si PIŠ! :3

5 Jess Jess | Web | 28. července 2014 v 16:11 | Reagovat

[4]: Já jsem to ale začala :(
PÍŠU Abbinko!!! :3 :D

6 krabiceplnapribehu krabiceplnapribehu | Web | 28. července 2014 v 20:38 | Reagovat

Jak tak čtu, čím jsi si procházela, tak tě celkem obdivuji. Já sám jsem již na dne od začátku nového roku a někdy to zkrátka nezvládám... Kdybych chtěl vypisovat, co všechno se děje, tak je to na hodně dlouhol... Zkrátka mohu říct, že přibližně vím, jak se cítíš a čím jsi si procházela (procházíš)... Znám tu bezmoc, nechuť, hněv a všechno to snoubení emocí a myšlenkové pochody, vedoucí do pomalé vnitřní smrti... Ale našel jsem na tom i světlou stránku, lidé, co si něčím takovým projdou, budou silnější a lépe budou snášet další nástrahy života. Budeme odolnější. :) Doufám, že už tě nikdy nic takového nepotká, přeci jen se životem jde o dost  lépe, když tě nedrží starosti na dně, jako kdybys měla na prsou kámen :)

7 Lili Lili | Web | 28. července 2014 v 20:50 | Reagovat

tak doufám, že už se ti bude dařit líp, že už na takový lidi narážet nebudeš, ale zase chybami se člověk učí, i když já bych tohle už asi nevydržela

8 Ewiline Ewiline | E-mail | Web | 28. července 2014 v 21:39 | Reagovat

Ahoj Abb! :D
Moc ráda si tě přidám do Spřátelených ;) Máš krásný blog, myslím, že se mi tu bude líbit :-D
Ale zapíšu si tě až zítra, jsem tady jen na skok, nevadí? :)

9 Abbie Abbie | Web | 29. července 2014 v 0:54 | Reagovat

[6]: Mluvíš mi z duše!:) Doufám, že i Tvoje problémy se již vyřešili. Budem silnější a lépe připraveni na to, co nám nachystá život:) Děkuji:)

[7]: Děkuji za podporu:)Život není vždy procházka růžovou zahradou. Už si na to pomalu začínejme zvykat:)

[8]: Moj Ti děkuji za přijetí:) Vůbec nevadí:))

10 Miti Miti | E-mail | Web | 30. července 2014 v 10:53 | Reagovat

Wow, ještě, že to dobře dopadlo! Věřím, že teď budeš silnější a v tomhle ohledu ses poučila :-) Já osobně dřív taky měla různý problémy, ale pak jsem se z toho dostala a když jsem si začala víc všímat problémů, kteří mají ostatní, začala jsem si nadávat jak jsem byla hloupá, když jsem si myslela jak jsem na tom špatně a přitom s porovnání s ostatníma jsem si procházela - v podstatě - rájem :-)  :-) teď alespoň vím, že je lepší než litovat sebe, všímat si ostatních a s tím si mi částečně pomohla i ty, každý má nějaký příběh... :-) Sorry, strašně to prodlužuju :-D  :D

11 Abbie Abbie | Web | 30. července 2014 v 12:08 | Reagovat

:) Přešně! Vůbec to nevadí :) Ráda si počtu názory jiných;)

12 Eliza Eliza | Web | 8. srpna 2014 v 23:04 | Reagovat

Znám pár lidí, kteří jako by kolem sebe rozsévali jenom smutek. Nejdřív vypadají v pohodě, všechno ok a pak přijdou pomluvy, všichni se zlobí na všechny a dotyčné osoby tam stojí jako pánové všeho chaosu.
Připadá mi to dost podobné.
Tohle chce být fakt odolný a nesložit se, ale já bych asi taky držela jsem těžko. Obdivuju tě, že jsi to všechno zvládla a ten koník mě moc mrzí :/ Zvířátka vždycky hodně bolí, zvlášť pokud pro tebe byl jako dobrý kamarád.
Doufám, že teď už je to dobré a že to zvládáš v pohodě, držím palce, aby to tak bylo :)

13 Abbie Abbie | Web | 9. srpna 2014 v 18:00 | Reagovat

[12]: Ano, takových je na světě až příliž.
Děkuji:) Už dávno je. Po všem zbyla jen vzpomínka:)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama