Kapitola 4

27. července 2014 v 20:42 | Abbie |  Nespoutaná
Kapitola 4
Sundal si kbelík z hlavy a šel k tomu druhému klukovi. "Soule, co to bylo?" Odkryl mu polštář z hlavy a smál se. Soul byl úplně rudý smíchem. Ani se mu nedivím. "Nevím. Ale ta holka je zajímavá." Uklidnil se a posadil na postel. "Jo to je. Je krásná, ale i praštěná." Posadil se vedle něho.
Za dveřmi jsem slyšela, že si o mně povídají. Bylo mi to docela trapné. Snad už se neuvidíme.
Na večeři se stavil i strejda. Myslím si, že dneska z hotelu nebude spát nikdo. Strejda se bude dívat na zápas v televizi s Benem. - Jak jinak. Jestli se staví Vincent tak se snad nudit nebudu. Bohu žel si nemůžeme zavolat. Není tu signál a navíc nemám mobil.
Po večeři se všichni "chystali do pokojů". Vincent se nestavil. Chvíli jsem si povídala s recepčním. V tom jsem uslyšela smích a dupání po schodech. Dolů šel on. Jehož jméno ještě neznám. Poznala jsem ho podle riflových kraťasů. Honem jsem běžela se schovat za roh místnosti. Recepční se díval, jak utíkám za roh. Pak k němu přišel on. Jehož jméno stále neznám. "Dobrý den. Mohl bych se Vás na něco zeptat?" Přišel k vysokému stolku, za kterým stál recepční. Opřel se o něj rukama a malinko se odrážel. Jako malé dítě! Nemůže postát chvíli na místě! "Ano. Ptej se mladíku." Snažil se, být na vyšší úrovni než on. Přitom mu bylo dvacet jedna. " Chtěl bych vědět jméno jedné vaší pokojské." Ano! Ptal se na mě. Začalo mi nezkrotně bušit srdce a mělo se každou chvíli rozskočit. "A jaké? Popis prosím." Otázal se ho. "Dlouhé rovné tmavě hnědé vlasy, zelené oči. Hodně ztřeštěná." - Ten jeho popis se mi vůbec nelíbil. Hlavně ten konec. "Aha, vy myslíte Andreu!" Smál se. Měla jsem chuť se propadnout do země. "Ano! Kde je?" Naposledy se odrazil od stolku, aby se mohl narovnat. " Před chvílí utekla dozadu." Ukázal rukou směrem, kterým jsem utekla.
Mávnul na něj, že děkuje a vydal se za mnou. Slyšela jsem kroky. Někdo se ke mně blíží. Moje tušení mě nejspíš neklame. Raději jsem se během vydala k zadním východovým dveřím, které byly naproti mně.
Kluk uviděl jen zavírající se dveře. Rozeběhl se ven zadními dveřmi jako já. Uviděl mě, jak běžím do zahrady. Nevím proč, ale začala jsem se neskutečně smát tomu, že utíkám. Díky tomu se mi hůře dýchalo a běželo. Jakmile viděl, že zpomaluju, zrychlil. Čapl mě a přitiskl ke svému tělu.
"Pusť mě." Smála jsem se a snažila se dostat z jeho spárů. "Co to mělo znamenat?! Musel jsem si po tom hlavu mýt nejmíň čtyřikrát!" Měl zvýšený hlas a zároveň se chichotal. "Ještě to je cítit. Hrozně páchneš!" Kroutila jsem se. "A můžu za to snad?!" Začal mě lechtat. Dřív jsem si myslela, že lechtivá nejsem vůbec. Jenomže tohle odbouralo mou teorii. Řvala jsem a pískala smíchy. "Máš dost srandovní smích." Pustil mě a otočil čelem k němu. "Neměl by, jsi být v hotelu?" Popadávala jsem dech. "Jo měl, ale učitelky jsou ve společence takže mě neuváděj." Usmál se na mě. "Jak se jmenuješ?" Zeptala jsem se ho a opřela se o strom. "David. Počkej, jak to, že, mluvíš česky?!" Zaskočilo ho to. "To sis všimnul až teď? Jo, umím česky." Dala jsem si ruce v bok a dívala se na listy protější palmy. "Nekoukám na detaily." Opřel se rukou o strom v blízkosti mého ramene.
Dělala jsem, že si toho nevšímám a je mi to jedno. Nakonec jsem mu pohlédla do očí a on zase do mých. "Máš nádherné oči." Prolomil bránu prokletého ticha. "Díky." Docela se mi jeho pochvala líbila. Neznám kluka, který by mi pochválil oči. Jedině zadek.
Začínalo se stmívat a vyjasňoval se měsíc.
Seděli jsme v zahradě na lavičce a povídali si, odkud jsme, co se mám tak přihodilo a podobně. Měsíční svit byl naší jedinou lampičkou. "…Nebylo to moc příjemné ale zvládl jsem to." Smál se a já taky. "To ti věřím…" Povzdychla jsem si. "Takhle jsem si s nikým kromě Vincenta nepopovídala." Usmála jsem se. "Já taky ne." Prohlásil s úsměvem na tváři.
Po chvilce ticha…
"Víš, musím ti něco říct…"
Ztuhla jsem. Rozbušilo se mi srdce. Bilo jako o závod a ne a ne přestat. Co by mi tak mohl říct? Přeci se tolik neznáme… Co mi chce říct sakra?!
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Anketa

Líbí se Ti tady?

Ano 88.9% (8)
Ne 11.1% (1)

Komentáře

1 jessiin-knizni-svet jessiin-knizni-svet | 27. července 2014 v 21:50 | Reagovat

Áááááááááááááááááá!!!!!! OMG!!! Chci další! Honem! Okamžitě sem dej další kapitolu jinak skočím z mostu! Ou máj gát! :D To bylo úžasný! To napětí by se dalo krájet! Ach bože! :D Chci další ! :33 Nádherná kapitola! :) :3 Nemůžu se dočkat další! :3 :D

2 Abbie Abbie | Web | 27. července 2014 v 21:55 | Reagovat

Já nechci aby jsi skočilo!!:OOO Honem jdu na další to nedopustím!:O Děkuju už se červenám, ale zase tolik nepřeháněj ^^

3 Callia Callia | 28. července 2014 v 18:18 | Reagovat

Hlavně ať si to ten kluk teď neposere. :D Dobrá kapitol. Těším se na další. :)

4 Abbie Abbie | Web | 28. července 2014 v 20:04 | Reagovat

To taky doufám :'D Díky:)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama